Magdalena Hrdinová

Zakladatelka a šéfka Viníků s bláhovou nadějí, že se objeví někdo, kdo převezme otěže a ona si taky zahraje. S Davidem sdílí slabost pro králíčky všeho druhu, ale na zkoušce se nezalekne využívat mrtvých tchořů jako rekvizit. Celý život sní o 48hodinovém dni a kdyby chytila zlatou rybičku, přála by si umět všechny jazyky na světě (včetně jazyku mrtvých tchořů).

Katka Jůzová

➳ Občas na ni lidé koukají, jako by spadla z Marsu, občas si tak i připadá. Ve své naivitě pořád věří, že změní svět. Chvilku neposedí, na židli to vlastně ani správně neumí. Pokud potkáte někoho, komu čouhá peří z vlasů a nepatřičně dlouho zírá do nebe, patrně to bude ona.

Až ji potkáte, poproste, ať předvede makaka. Indiánka na skateboardu. MacGyver, vyrobí cokoliv z čehokoliv za jakoukoliv cenu. Je parádně praštěná. Ta pracuje snad i ve spánku.

David Přikryl

...se narodil na konci 80. nebo začátkem 90. let (o tom se stále vedou spory) minulého století. I přes absolutorium základního šikanování a prvního kontaktu s kytkologií na ústavu středoškolském se rozhodl pro dráhu génia na poli virologickém. První nejisté krůčky vedly prozatím jen ke stvoření olbřímí kupy nepřečtených knih, upirátění všelijaké filmové a seriálové verbeže, rozečtení neúměrného množství mang a dvojnásobné povytí králíčka. Potkáte-li ho bez sluchátek, jde zajisté o někoho jiného. Jeho záliba v poslouchání sama sebe ho dovedla až k dráze ochotníka a larpera. Miluje viry, knihy a chilli. Pokud možno najednou.

Když je David na scéně, tak je o zábavu vystaráno… no vlastně i mimo scénu. Vypadá, že do pěti neumí počítat. Neříkejte mu, že je malý. Žije s Růžou. Méďa. Umí skvěle předvádět alfa samce i pitomečka zároveň.

Líba Turjanicová

Mistr světa ve skoku na volně položenou udičku bez návnady, samozvaná kulturní referentka, milovnice vodních melounů, velmi špatná vypravěčka vtipů, průměrná zpěvačka a nadprůměrná konzumentka sladkostí.

Kachny, kachny, kachny… Zpívající Líba u ohně, to už je pro mě symbol letní (jarní, podzimní) pohody. A poslouchá se to moc hezky.

Radek Lüftner

Nikdy nechtěl žít v Praze a hádejte, kde skončil... Jeho fascinace šupinatými potvorami ho přivedla ke studiu hydrobiologie. Často ho tak můžete za soumraku potkat u řeky, kterak, ověšený všemožným harampádím, přemýšlí, o čem to tu všechno vlastně je. Když zrovna není někde u vody, s fotoaparátem na krku šplhá po stromech nebo se válí po zemi. Rád trápí své uši poslechem metalové hudby, večery tráví u tyče na baletním sále. Jeho občasný perfekcionismus mu komplikuje život víc, než by chtěl. Ale prý se to lepší. Říkal, že na tom maká...

Bára Augstenová

Pokud by se měla definovat jedním slovem, nejspíše by zvolila slovo skaut-ka. Z dětského „kroužku“ se postupem času stala její neoddělitelná součást a dnes si již svůj život bez něj nedokáže představit, je to prostě její druhá rodina. Skauting ovlivnil její dosavadní život, přiblížil jí přírodu a její kouzlo, což je možná důvod, proč se í nakonec rozhodla právě pro studium biologie. Snaží se naplnit radu zakladatele skautingu R. Baden-Powella: Pokuste se opustit tento svět o něco lepší, než jste jej našli!

Filip Kábrt

Své první divadlo odehrával v mládí, když trénoval srdceryvné pohledy, když se mu nechtělo do školy. Baví ho úplně všechno, co nějak souvisí s hrami - deskovky, zážitkovky, larpy, počítačové hry, šifrovačky, kešky, rpgčka, vzdělávání pomocí her - a tak nějak doufá, že třeba časem to bude dělat jako práci. Anebo radši ne, aby se nestal workoholikem...

Až uvidíte v dáli pohled, určitě je to Filipův - ten zamyšlený. Zda přemýšlí, či je spokojen poznáte podle toho, jak si mne bříško. Energie z něj srší. Jediný ajťák co známe, co hraje deskovky, pořádá zážitkové akce a vůbec jako ajťák nevypadá.

Oldřiška Sedláčková

Lucka Zdráhalová

Narodila jsem se na podzim za krásného počasí. Až nastane podzim a bude krásně, vzpomeňte na mě. V minulém životě jsem byla tropickou cyklónou a tvarohovým pokrmem. Pokud nemám zrovna Prázdnou Sklenku, ráda si dopřeji horkou čokoládu. Žiji v bublině, která se občas vznese a uletí daleko od současného světa. Inzerát je můj osud.

Moc toho o sobě nenamluví, takže to málo kdo ví, ale dělá toho strašně moc.  Důkaz tvrzení, že s klesající výškou roste drzost.

Martin Hůla

Už na střední škole nebyl schopen zatahovat ani ty nejnudnější a nejotravnější hodiny, raději dostal pětku z písemky, než aby se jí vyhnul předstíráním nemoci. Tato vlastnost mu zůstala až do současnosti, ale jakýmsi záhadným způsobem se nevztahuje na zkoušky divadla, kde patří mezi největší absentéry. Tato zkušenost je pro něj zcela nová, a proto se jí rozhodl dále rozvíjet a zkoumat. Ke své vlastní škodě je poněkud líný. Často si stěžuje. Obvykle má dobrou náladu, ale ostatní to nepoznají, protože jeho neutrální výraz považují za nasraný.

Dominik Horký

Hledáte-li exemplární případ rozpolcenosti, pak je Vaše hledání u konce. Dominik by se rád věnoval humanitním vědám, ale pohrdá jimi. Obdivuje přírodní vědy, ale není si jistý, že je to jeho šálek kávy. A i kdyby byl, tak kávu stejně nepije. Snaží se stíhat vše, ale nestíhá nic. Je neskutečný sobec a přesto by se pro všechny nejradši rozkrájel. Chce, aby byl ve všem, co dělá, ten nejdůležitější, ale zároveň se děsí toho, že by se mu to nedejbože třeba jen u jedné z oněch činností někdy povedlo.

Chodí darovat krev a to se počítá. Zatím junior souboru. Bydlí ve Studené.

Pája Šámalová

Doufá, že vyplnila jen svou kolonku a nepíše tohle k někomu jinému, ačkoli by stejně všichni poznali, kdo zas něco napsal vedle. Už nemá a snad dlouho či vůbec nikdy ortézu mít nebude. Dělá spoustu různorodých věcí a nestíhá, má čas jen když se má učit a to nejčastěji peče nebo se jen tak válí. Má ráda lidi, zvířátka, kytičky a vůbec skoro všechno, ale někdy je lépe se nepřibližovat. Jo.. a má ve všem zmatek.

Pája už nemá nohu v ortéze? Pája umí hrát i bez nohy. Ortéza bez Páji není ortézou. Čistá duše.Google versus Pája - 1:0.

Ondřej Klíma

Už brzy...

ALG (Anakin-like guy)

Jan Dlouhý

Už brzy...